Počátek osmdesátých let byl ve znamení působení několika
krycích psů- importů z minulého desetiletí a jejich potomků. V
roce 1981 byl dovezen další Francouz Rostock des Philippiques
(Pa
Chicks Majestic Image x Nemesis des Philippiques- dcera Lupina). Roku
1981 byla dovezena plavá fena Fiesta of the
Gloaming, v roce 1983 pak ze
stejné ch. stanice přibyl plavý pes Hill (Flasch- syn Maradji des Carrieres-Noires
x Faquita of the Gloaming), oba ve své době velmi úspěšní. V roce 1986 byl založen Klub chovatelů briardů, ve stejném roce se uskutečnila 1. speciální výstava briardů v Bratislavě. V této době je na území ČSSR 67 chov. stanic, ale pouze 27 je aktivních (na Slovensku jsou tři stanice, jedna z toho aktivní). V polovině roku 1987 překročil počet briardů u nás číslo 1000, chovných jedinců je 128 (v ČSR 112, v SSR 16 ),do chovu vstupují domácí plemeníci 2. a 3. generace. Obtížnost výjezdu na krytí do zahraničí vedla k vysokým počtům krytí u několika málo krycích psů, a tak někteří další se v chovu prakticky neprosadili, jiní byli využiti i více než 15krát! Velkou práci pro náš chov dělá v té době MUDr. J. Mráková, která svou fenu Daycu Belong opakovaně kryje v zahraničí vynikajícími psy své doby- "B" vrh svět. vítězem Orpheem du Grand Condor (Igor du Mont St. Margueritte x Jaffa d´el Pastre), "D" vrh psem Clou de la Flute de Pan (Onk des Pierailles x Alette de la Flute de Pan), nejúspěšnější vrh české části briardí historie ,"E" vrh, rakouským plemeníkem Degasem vom Wurmbach (Rubis x Ondia des Carrieres Noires) a "G" vrh psem Tegman du Marais d´Oleron. Ve druhé polovině desetiletí byli importováni další briardi- z Francie plavá Ulmia des Philippiques a z Belgie černý Kubula van´t Wuitensnest (po Tzigane du Roux et du Noir), který se stal u nás výstavně nejúspěšnějším psem konce 80tých let, později pak opět z Francie Boogie- Woogie de la Porte de Choisy (Mosso du Roi des Saules Pleurers x Uchka du Marais du Val) a polosestra Kubuly Kasiterit van´t Wuitensnest. Náš chov ovlivňuje i v Polsku žijící Ator des Carrieres Noires. Musíme si uvědomit, že do roku 1989 byl rozvoj našeho plemene silně determinován politickou situací- náš chov byl ve světě prakticky neznámý (nebylo možné vyjíždět na výstavy mimo socialistický tábor), pro zahraniční chovatele tak byla naše země "černá díra", do které prodat štěně znamenalo ho vlastně odepsat. O to cennější byla ochota některých zahraničních chovatelů "riskovat" a v našem chovu se i přes všechna úskalí angažovat. Rok 1985 byl pro naše briardkáře přelomový- vždyť tehdy mohla většina z nás na vlastní oči úplně poprvé vidět vynikajícího psa opravdu evropské úrovně- belgický chovatel Pol Wansvijnsberghe přivezl do Brna multichamp. TZIGANE du Roux et du Noir. Tento pes, čerstvý vítěz holandské i belgické speciálky, působil na nás tehdy jako zjevení. Avšak teprve po roce 1989 se náš chov plně otvírá světu- ale to už je jiná historie... |